Canyoning

Canyoning (čti kaňonink) je sport, kdy se prostupuje koryty horských říček, potoků a úzkých soutěsek shora dolů. Při canyoningu se kombinuje slaňování skalních stěn a vodopádů, plavání tůněmi, skákání do tůní, sjíždění přírodních tobogánů a skluzavek.

Canyoning (čti kaňonink) je sport, ve kterém se prostupuje koryty horských říček, potoků a úzkých soutěsek, a to vždy ve směru jeho toku, tedy shora dolů. Na dně kaňonu během staletí voda vymodelovala a připravila řadu překážek, jejichž překonávání je ta hlavní zábava a vzrušení. Při canyoningu se zdoláváte slaňováním vysoké skalní stěny a vodopády, plavete tůněmi s křišťálově čistou vodou, prodíráte se mezi obřími balvany, skáčete do hlubokých tůní s ledovou vodou, sjíždíte přírodní tobogány a skluzavky. Při tomto pestrém vodním sportu rozhodně využijete prvky vodáctví, horolezectví i speleologie. Poznáte nádherná místa, kam se každý nepodívá.

Canyoning je velmi často označován za extrémní nebo ještě více za adrenalinový sport. My jej však neděláme proto, abychom si zvýšili hladinu adrenalinu v krvi, ale hlavně si chceme užít té nádherné přírody a fascinujících zákoutí, která se v kaňonech vyskytují a která běžný turista nemá šanci poznat. Samozřejmě, že při canyoningu hrozí nebezpečí úrazu stejně jako u ostatních vertikálních a vodních sportů, ale toto riziko lze snížit důkladnou přípravou, znalostí místního prostředí a kaňonářských technik a respektováním bezpečnostních zásad.

V Česku se nejčastěji používá mezinárodní anglický název, někdy zkomoleně počeštěný název kaňonink. Výjimečně se můžete setkat s novotvarem pro tento sport - roklování. V USA je více zažitý pojem canyoneering, který zahrnuje také průchod kaňony bez zdolávání skalních stěn a bez přítomnosti vody. Kam do kaňonů. Bohužel v České republice není žádný kaňon, který by byl oficiálně přístupný k provozování canyoningu, a tak se za svým potěšením musíme vydávat za hranice. Nejbližší kaňony se nacházejí v rakouských Alpách. Rozsáhlé oblasti doslova prošpikované kaňony se nacházejí ve Slovinsku (Julské Alpy), Švýcarsku, Itálii a Francii.

Asi nejkrásnější oblastí v Evropě je španělské pohoří Sierra de Guara. Za kaňony se můžete vydat také do středomořského Řecka, Černé Hory, na Korsiku, Sardínii nebo vzdáleenější Madeiru a Azory. Canyoning je rozšířen i po ostatních kontinentech. Ve Spojených státech jsou velmi populární oblasti v Coloradu a v Sierra Nevadě. Za kaňony se můžete vydat také do Chile, Ekvádoru, Číny, Japonska nebo Nepálu. Popularitu si canyoning získal také v Austrálii a na Novém Zélandu. Nejtěžší kaňony se nacházejí na jihoafrickém ostrově Réunion, kam se v posledních letech několikrát vydali i čeští kaňonáři.

Historie canyoningu se začala psát ve 2. polovině 19. století. Jedním z prvních lidí, kteří se o to zasloužili, byl nadšený speleolog a hydrogeolog, označovaný za otce francouzské speleologie - Edoard Alfred Martel. Tento speleolog, který se zabýval průzkumem jeskyní a podzemních řek, na konci 19. století poprvé sestoupil do celé řady v té době neprozkoumaných kaňonů v Provensálsku a v oblasti Přímořských Alp. Byl prvním člověkem, jemuž se podařilo v roce 1905 během třídenní expedice prostoupit podstatnou částí kaňonu řeky Verdon v Horní Provence. S průzkumem tohoto kaňonu začal už v roce 1896 jiný Francouz - Armand Janed a prostup úplně celým kaňonem Verdonu byl dokončen až v roce 1925 (některé zdroje uvádějí 1928). V souvislosti s počátky canyoningu v Evropě je známá celá řada francouzských a španělských jmen.

Téměř všechna patří speleologům. Kromě Martela a Janeda je to např. Louis Armand, který více než 20 let doprovázel Edoarda Martela na jeho canyoningových výpravách. Z dalších jmen je to například horolezec, „pyreneista“ a fotograf Lucien Briet, který na konci 19. století začal s průzkumem kaňonů v oblasti Sierra Guara ve španělské Aragonii. Za průkopníky canyoningu by mohla být považována celá řada Francouzů, Španělů, Italů a v poslední době i Němců. Mezi ně patří například Jacques Moreau, Cazales Dubosq, z nedávné historie Robert de Joly a nebo Pierre Minvielle, který v roce 1977 vydal v mnichovském nakladatelství Verlag knihu popisující kromě 92 horských tůr poprvé v historii i 9 prostupů různými kaňony. V prvopočátcích canyoningu byl prostup kaňony poměrně velmi náročnou a drsnou záležitostí. V té době neexistovaly takové technické vymoženosti jako jsou např. expanzní nýty, horolezecké karabiny, slaňovací pomůcky, moderní lana z umělých vláken, horolezecké přilby, neoprenové obleky atd. V době těžkých konopných lan, provazových žebříků, železných kovaných skob, v době, kdy Hans Dülfer objevoval svůj způsob slaňování, později označovaný jako "Dülferův sed", a v době, kdy nejlepší ochranou proti chladu bylo pouze vlněné oblečení, byl celodenní, nebo dokonce několikadenní prostup kaňonem skutkem opravdu obdivuhodným.

Canyoning jako specifická outdoorová sportovní aktivita začal být vnímán zhruba před 30 lety - tzn. někdy kolem r. 1980. V té době nastal jeho prudký rozvoj. Bylo to především díky technickým vymoženostem jako jsou neoprenové obleky, moderní horolezecká a speleologická lana, slaňovací pomůcky atd. Tyto technické prostředky umožňovaly zvládnout do té doby nepřekonatelné překážky a canyonyng přestával být krajně rizikovou a obtížnou záležitostí. Začal si získávat širokou popularitu. Ve Francii, Španělsku, Itálii, Německu a v dalších státech začaly vznikat canyoningové asociace - v některých zemích v rámci národních speleologických organizací, jinde jako samostatné organizace sdružující zájemce o canyoning (Španělsko 1989, Francie 1992, Itálie 1999). Canyoning se také brzy stal sportem provozovaným komerčně a začala se mu věnovat celá řada lidí na profesionální úrovni. V roce 1995 proto vznikla asociace profesionálních průvodců canyoningu - Evropská komise canyoningu (C.E.C.).

V České republice byl canyoning až do 90. let minulého století téměř zcela neznámým pojmem. Po pádu komunistického režimu začali čeští speleologové, horolezci a vodáci cestovat do míst, která do té doby navštěvovali jen výjimečně. V mnoha outdoorových časopisech a později i na internetu se začaly objevovat články a informace o novém sportu, s kterým se do té doby seznámil jen málokdo. Nadšeně popisovaly prostupy kaňony ve Španělsku v pohoří Sierra Guara, ve Francii v oblasti Vercors i jinde. Češi postupně objevili nový sport - canyoning, který si získával stále více příznivců. Po marném pokusu v roce 2001 prosadit na Valné hromadě ČHS ustavení komise canyoningu v rámci Českého horolezeckého svazu byla o 3 roky později v roce 2004 založena ve slovinském Bovci samostatná Česká asociace canyoningu (ČAC).

Jak začít s canyoningem

Pokud vás canyoning zaujal a chtěli byste si ho vyzkoušet, uvádíme několik kroků, jak si canyoning vyzkoušet bezpečně a s mnoha zážitky. Nejprve si vyzkoušejte canyoning s komerční agenturou. Agentury vám půjčí veškeré potřebné vybavení a kvalifikovaní průvodci vám vysvětlí techniku pohybu, naučí vás slaňovat a bezpečně vás provedou kaňonem. Nebudete se muset o nic starat a jen si kaňon plnými doušky užijete. I pro další kaňony využijte služeb komerčních agentur. Průchodem jednoho kaňonu se nestáváte zkušeným kaňonářem, proto vám doporučujeme využít služeb komerčních agentur i pro další návštěvy kaňonů - jen tak si osvojíte bezpečný pohyb v kaňonu. Zvolit si můžete obtížnější tůry, kde se setkáte s delšími vodopády, silnějším vodním proudem a většími skoky. Vydejte se na výlet s členy asociace.

Pokud vás canyoning začal zajímat ještě více a chtěli byste jezdit za dobrodružstvím sami, chápeme, že se vám nechce utrácet další peníze za provedení kaňonem. V dané době však rozhodně nemáte dostatek zkušeností, abyste mohli kaňony absolvovat sami. I když jste vodáci nebo horolezci, canyoning je v některých postupech velmi specifický. Nejlepším řešením je tak kontaktovat naší asociaci nebo členy asociace a vyjet za dobrodružstvím s nimi. Rádi vás mezi sebe přiberou a na jejich akci se blíže seznámíte a vyzkoušíte techniky prostupování kaňonu v různých situacích. Absolvujte vzdělávací kurz canyoningu. Můžete se také stát členem naší asociace a absolvovat za zvýhodněnou cenu vzdělávací kurz nejnižší úrovně, kde vás seznámíme s doporučenými postupy, tipy, novinkami a také se zvládáním kritických situací. Pokud se vám ani jedna z předchozích rad nezamlouvá, začněte si s kaňonářem/kaňonářkou a uvidíte... :-)

Dozvědět se více

Canyoning je velmi specifický sport, pro jehož provozování je potřeba využívat mnoha pomůcek. Většina vybavení je převzata z horolezectví, vodáctví nebo speleologie, ale některé součásti výstroje jsou určeny ryze pro canyoning. Níže je uveden přehled výstroje a výzbroje, která je nutná pro zdolávání kaňonů. Vynechání některé součásti může být velmi nebezpečné.

Neoprenový oblek chrání kaňonáře před prochladnutím ve vodě, protože většina kaňonů se nachází v horském prostředí. Ideální je neopren tloušťky 5 mm, nejlépe celotělový nebo alespoň dvoudílný (kalhoty „Long John“ a bunda). Speciální kaňonářské neopreny mají holeně, kolena a lokty zesíleny proti oděru. Často je neopren doplňován ještě o vodáckou bundu nebo speleologický overal. Samozřejmostí jsou také neoprenové ponožky a ve velmi studené vodě i neoprenové rukavice a kukla.

Boty patří k nejchoulostivější části výstroje. Správná bota by měla být z robustního materiálu, přitom lehká a s měkkou neklouzavou podešví. Měla by dostatečně chránit kotník a umožňovat vniklé vodě snadno odtéct. Používají se speciální kaňonářské boty, ale také jednoduché trekingové pohorky nebo tenisky.

Plovací vesta se používá spíše výjimečně ve velmi vodnatých kaňonech, kde se vyskytují dlouhé plavecké pasáže, peřeje nebo silná vývařiště. Vesta obvykle snižuje pohyblivost kaňonáře, ale při uklouznutí nebo pádu mu může ochránit žebra a páteř před poraněním.

Při canyoningu chrání přilba především proti padajícímu kamení, ale přitom musí mít dostatek otvorů pro odtok vody (při skocích). Dnes se již vyrábí helmy určené do kaňonů, nejčastěji to jsou různé typy horolezeckých nebo speleologických přileb. Vodácké helmy nejsou pro canyoning vhodné, protože mají velké otvory, kterými mohou proniknout menší kameny.

Při canyoningu se používají lana téměř výhradně pro slaňování. Vyrábějí se speciální kaňonářská lana, která jsou odvozena od statických speleologických lan. Obvykle mají výraznou žlutou nebo oranžovou barvu, minimální nasákavost a některé typy dokonce plavou na hladině. Lano je potřeba pravidelně kontrolovat, neboť hrozí poškození jeho opletu při slaňování přes ostré skalní hrany. Proti tomu lze lano chránit speciálním chráničem ve tvaru rukávu. Délka lan bývá různá, obvykle od 30 do 100 metrů. Dynamická horolezecká lana nejsou pro canyoning vhodná, protože jsou nasákavá a jejich velká průtažnost může způsobovat problémy.

"Sedák“ je nepostradatelný ve všech kaňonech, kde se musí slaňovat nebo překonávat některé partie lezením. Nejvhodnější jsou speciální canyoningové úvazky, které jsou vyrobeny z nenasákavých voděodolných materiálů a mají zvýšenou odolnost proti oděru. Na jejich zadní části je umístěn plastový chránič, který zabraňuje prodření sedáku a neoprenového obleku na skluzavkách a tobogánech. Ten se dá jednoduše po prodření vyměnit.

Pro slaňování v kaňonech se používá výhradně slaňovací osma nebo její speciální modifikace pro canyoning. Nejznámější je Pirana od firmy Petzl, která umožňuje založení lana několika různými způsoby a následně volbu rychlosti slaňování. Při slaňování obtížných vodopádů se slaňovací osma pojistí založením jistícího prusíku pro případ stržení vodou nebo nutnosti uvolnění obou rukou.

Během prostupu kaňonem musí mít s sebou kaňonář mnoho věcí. Pro jejich transport se využívá speciálních vaků z oděruvzdorného materiálu. Vak má ve své spodní části mnoho otvorů, kterými odtéká voda ven z vaku. Nutností jsou dva ramenní popruhy a pro komfortní nošení také bederní a prsní popruh. Věci, které nesmějí přijít do styku s vodou, se uchovávají uvnitř vaku ve vodotěsném pytli nebo plastovém soudku. Běžné batohy jsou pro canyoning nevhodné, protože rychle nasáknou vodou a velmi ztěžknou. Rovněž nejsou vhodné ani vodotěsné vodácké vaky, které se obvykle velmi rychle prodřou a voda z nich špatně vytéká ven.

Každý kaňonář by měl mít dále: dvě odsedávky (sešité ploché smyčky s karabinami s pojistkou, které umožňují sebejištění v exponovaných místech), píšťalku pro dorozumívání v místech, kde není vizuální komunikace možná, 2 prusíky nebo blokanty (tibloc, jumar), které umožňují výstup po laně směrem nahoru, nůž pro snadné a rychlé přeříznutí lana (na lehce dosažitelném místě). Každá skupina by měla mít s sebou vybavení pro řešení nouzových situací v kaňonu. Do tohoto vybavení patří lékárnička ve vodotěsném obalu, izolační fólie, vodotěsná čelovka a mobilní telefon.

Doporučené komerční agentury

AlpicenterPro první seznámení s canyoningem vám doporučujeme tyto agentury.

Alpicenter - http://www.alpicenter.cz
První český outdoorový kemp v Julských Alpách (Slovinsko). Kromě ubytování poskytuje i sportovní aktivity - canyoning, rafting, speleo, ferraty atd.

CanraftCanraft - http://www.canraft.sk
Slovenská outdoorová agentura, která nabízí individuální dobrodružné výpravy po celém světě. Kromě canyoningu se zaměřuje také na rafting a lezení.

AquactiveAquactive - http://www.aquactive.cz
Jediná česká canyoningová agentura s profesionálními průvodci zaměřená na canyoning, speleologii a další dobrodružné aktivity po celém světě. Plnohodnotný canyoning, malé skupiny, individuální přístup, flexibilita a komplexní servis.

Asociace

Česká asociace canyoningu (ČAC) je zájmovou organizací, která sdružuje zájemce o canyoning. Pro své členy se snaží provádět zejména školení a výcvik v canyoningu, organizuje akce na výměnu znalostí a zkušeností a spolupracuje s dalšimi organizacemi a institucemi.

Česká asociace canyoningu byla založena 28. září 2004 ve slovinském Bovci. Její sídlo je Gruzínská 1, Brno, PSČ 625 00. 22.10.2004 byla Česká asociace canyoningu zaregistrovaná Ministerstvem vnitra České republiky pod IČ 26679426.Asociace je dobrovolnou, zájmovou, nepolitickou, sportovní a hospodářskou organizací, sdružující zájemce o sportovní činnost a vzdělávání v oblasti canyoningu.

Její činnosti je

  • vytvářet podmínky pro provozování své činnosti doma i v zahraničí
  • organizovat sportovní aktivity související s její činností
  • zajišťovat a provádět vzdělávání, školení a výcvik svých členů
  • spolupracovat s organizacemi podobného zaměření činnosti doma i v zahraničí
  • spolupracovat s orgány a institucemi státní správy a ochrany přírody

Členství v asociaci

Členství v České asociaci canyoningu je možné dvojího druhu

  • individuální členství
  • členství prostřednictvím základní organizace, která se stala součástí asociace

Základní organizace je jakákoliv společenská organizace, která může (ale nemusí) mít právní subjektivitu a má alespoň 5 členů. Přihlášku do asociace je nutné podat písemně na adresu asociace.

Práva členů

Mezi práva členů patří především

  • mít přístup k informacím, které zprostředkovává asociace svým členům
  • využívat informační prostředky asociace k výměně informací mezi jejími členy
  • účastnit se vzdělávání, školení a výcviku zajišťovaných a prováděných asociací
  • účastnit se sportovních, kulturních a společenských aktivit organizovaných asociací
  • využívat sportovní vybavení a další materiální prostředky asociace
  • od 18 let věku volit a od 21 let věku být volen do organizačních složek asociace
  • obracet se s podněty k činnosti a se stížnostmi na organizační složky asociace

Povinnosti členů

Mezi povinnosti členů patří především

  • dodržovat stanovy asociace
  • řídit se bezpečnostními pravidly schválenými výkonným výborem
  • řídit se rozhodnutími a ustanoveními výkonného výboru a valné hromady
  • podporovat dobré mezilidské vztahy a chránit zdraví a život svůj i ostatních lidí
  • chránit přírodu a životní prostředí
  • chránit zájmy a majetek asociace
  • řádně, svědomitě a všestranně vykonávat činnost ve svěřených funkcích a umožnit kontrolu této činnosti
  • zdržet se všech aktivit, které by byly v rozporu s výkonem svěřené funkce a vedly ke střetu zájmů
  • zaplatit vstupní poplatek a platit členské příspěvky, o jejích výši a termínu zaplacení rozhoduje členská schůze

Jak se stát členem asociace

Členství v České asociaci canyoningu je otevřené všem zájemcům o canyoning bez ohledu na jejich zkušenosti s tímto sportem. ČAC se v rámci svého působení a ve vztahu ke svým členům snaží organizovat sportovní aktivity související s její činností a současně zajišťovat a provádět vzdělávání, školení a výcvik svých členů. Členem asociace se může stát osoba, která souhlasí s posláním a cílem činnosti asociace, má zájem se na této činnosti podílet a účastnit se jí. Přihlášení do asociace provedete odesláním níže uvedeného formuláře a následným uhrazením členského příspěvku, o jehož výši bude zájemce o členství informován v emailové komunikaci.

Registrační formulář

Vedení asociace

PŘEDSEDA - Michal Kůra
1. MÍSTOPŘEDSEDA - Jan Zadrobílek
2. MÍSTOPŘEDSEDA - Oldřich Štos
PŘEDSEDA KONTROLNÍ KOMISE - Ing. Jaroslav Holeček
ČLENOVÉ KONTROLNÍ KOMISE - Dan Šmíd, Boris Hladil
PŘEDSEDA VZDĚLÁVACÍ KOMISE - Oldřich Štos

Kontaktní údaje

ČESKÁ ASOCIACE CANYONINGU
Gruzínská 1
625 00 Brno (Česká republika)

e-mail: info@canyoning.cz
IČ: 26679426
Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně oddíl L vložka 10747.

Právní podstata členství v ČAC

Členství jednotlivců se dělí na členství: řádné, individuální, čestné

1. Řádným členem asociace se může stát osoba, která souhlasí s posláním a cílem její činnosti, má zájem se na této činnosti podílet a účastnit jí a podá písemnou přihlášku u své základní organizace. Základní organizací se rozumí společenské sdružení, které se stalo členem asociace. O přijetí řádného člena rozhoduje základní organizace za podmínek schválených touto základní organizací, přičemž tyto podmínky nesmí být v rozporu s podmínkami individuálního členství.

2. Individuálním členem asociace se může stát osoba, která souhlasí s posláním a cílem její činnosti, má zájem se této činnosti účastnit a podá písemnou přihlášku u výkonného výboru asociace. O přijetí individuálního člena rozhoduje výkonný výbor asociace za podmínek schválených výkonným výborem.

3. Čestným členem asociace se může stát osoba, která souhlasí s tímto členstvím. O přijetí čestného člena rozhoduje valná hromada asociace za podmínek schválených valnou hromadou. Členství jednotlivců (řádných, individuálních nebo čestných) zaniká: vystoupením na vlastní žádost, úmrtím, vyškrtnutím pro neplacení členských příspěvků po dobu delší než 1 rok (této povinnosti jsou zbaveni čestní členové), vyloučením pro porušení bezpečnostních pravidel, schválenými výkonným výborem, vyloučením pro porušení zásad bezpečnosti, které mělo za následek poškození zdraví jiného člověka, vyloučením pro porušení ustanovení výkonného výboru nebo valné hromady, vyloučením pro porušení stanov nebo poškození zájmů asociace. O vyloučení či vyškrtnutí jednotlivých členů rozhoduje členská schůze jejich základní organizace nebo výkonný výbor, případně valná hromada asociace. O zrušení čestného členství rozhoduje valná hromada asociace. Mezi práva členů patří především: mít přístup k informacím, které zprostředkovává asociace svým členům, využívat informační prostředky asociace k výměně informací mezi jejími členy, účastnit se vzdělávání, školení a výcviku zajišťovaných a prováděných asociací, účastnit se sportovních, kulturních a společenských aktivit organizovaných asociací, využívat sportovní vybavení a další materiální prostředky asociace, od 18 let věku volit a od 21 let věku být volen do organizačních složek asociace, obracet se s podněty k činnosti a se stížnostmi na organizační složky asociace. Mezi povinnosti členů patří především: dodržovat stanovy asociace, řídit se bezpečnostními pravidly schválenými výkonným výborem, řídit se rozhodnutími a ustanoveními výkonného výboru a valné hromady, podporovat dobré mezilidské vztahy a chránit zdraví a život svůj i ostatních lidí, chránit přírodu a životní prostředí, chránit zájmy a majetek asociace, řádně, svědomitě a všestranně vykonávat činnost ve svěřených funkcích a umožnit kontrolu této činnosti, zdržet se všech aktivit, které by byly v rozporu s výkonem svěřené funkce a vedly ke střetu zájmů, zaplatit vstupní poplatek a platit členské příspěvky, o jejích výši a termínu zaplacení rozhoduje valná hromada.

Vzdělávání

Rádi byste začali s canyoningem a nevíte jak? Zabýváte se canyoningem rekreačně a chcete dát své činnosti (i pro klid duše) legislativní formu pro případ úrazů, nenadálých událostí, jednání s pojišťovnami a následném uplatňování plnění atp.? Pokud máte zájem o absolvování takovýchto kurzů a získání certifikace ČAC, stáhněte si přihlášku a vyplněnou ji zašlete na email o.stos@canyoning.cz

Články

Dokumenty

Partneři asociace

Galerie